Čáp černý Ještě počátkem 90 let minulého století bylo vzácností setkat se na našem území s tímto „bratříčkem“ běžnějšího čápa bílého. V současnosti je již hojnější a i v lesích v okolí Železné nalezl vhodné podmínky k hnízdění. Loví hlavně ryby a za potravou denně vyráží na cesty i delší než 10 km. Obvykle odchová na hnízdě rodičovský pár během léta dvě až tři mláďata a na podzim se i s nimi vydá na dalekou cestu za potravou do afrických zimovišť. V dubnu se k nám opět vrací, často do osvědčených míst, kde hnízdil v předešlém roce. Od čápa bílého jej lehce rozeznáme. Jak název napovídá, převládá u něj černé zbarvení a bílé má pouze břicho. Mlok skvrnitý. Patří mezi obojživelníky, ale dospělci se během roku pohybují i daleko od vodních toků a tůněk. Navštěvují je pouze na jaře, aby zde nakladli přímo do vody maličké larvy. Ty vodu potřebují k svému vývoji stejně jako pulci žab a zhruba v srpnu vodní plochy opouštějí.  Mloka charakterizuje pomalý pohyb a výrazné žluto-černé zbarvení, které ve zvířecí říši znamená „Pozor, jsem nebezpečný!“. Na svou obranu je vybaven žlázami, které produkují jed a činí tak mloka nepoživatelným. Pro malé živočichy je jed smrtelný, člověku může způsobovat nepříjemné pálení očí. V okolí Železné se s ním můžeme setkat hlavně ve vlhkých lesních roklích Z dalších vzácných živočichů, které můžeme potkat v našem okolí, jmenujme ze savců např. tchoře tmavého. K vzácným dnes již patří i zajíc polní, dříve běžný obyvatel polí a luk. Z ptáků stojí za pozornost obyvatel starých lesů holub doupňák, včelojed lesní nebo v blízkosti vodních ploch hnízdící luňák červený. Z obojživelníků můžeme potkat ropuchu obecnou, skokana štíhlého či s. skřehotavého. V lesích žije i náš největší brouk roháč obecný a na vlhkých loukách vzácně potkáme motýla modráska bahenního.